V květnu 2007 jsem obhájil bakalářskou práci na téma Fylogeografie a možnosti šíření vodních klonálních rostlin. Práci vedl Tomáš Fér, který nyní vede i mou diplomovou práci na téma Fylogeografie a šíření stulíku žlutého (Nuphar lutea). Pracuji na Oddělení geobotaniky a v Laboratoři DNA Katedry botaniky. V předkládané bakalářské práci nejprve představuji současné poznatky týkající se fytogeografie, zvláště molekulární fylogeografie vodních klonálních cévnatých rostlin a možnosti jejich šíření. Bez molekulárních technik nelze řadu otázek o historii, šíření, příbuznosti a populační struktuře rostlin vůbec vyřešit. Dalšími významnými prvky ovlivňujícími život, šíření a rozšíření rostlin a živočichů jsou jejich ekologie a fyziologie. Vodní rostliny jsou v biogeografii relativně opomíjenu skupinou. Často mají velmi rozsáhlé areály, z evolučního hlediska jde spíše o bazální linie cévnatých rostlin a je mezi nimi, napříč skupinami, silná tendence ke klonálnímu rozmnožování, snad jako důsledek tlaku vodního prostředí. Vodní prostředí do značné míry určuje i schéma jejich šíření. S jejich studiem jsou také spojeny některé metodologické a technické obtíže. Moje bakalářská práce obsahuje 3 hlavní součásti. Literární rešerši týkající se především fylogeografie vodních cévnatých rostlin, výsledky terénních výzkumů klonální struktury populací stulíku žlutého (Nuphar lutea (L.) Sm.) a rozpracování tématu magisterské diplomové práce, která bude na mojí dosavadní činnost plynule navazovat. Poznání mechanismů a logiky šíření a rozšíření rostlin v krajině má i veliký praktický význam. Od pochopení obecných mechanizmů šíření vodních rostlin (pak víme, kam povedou naše – i nechtěné – zásahy do životního prostředí) přes ochranu vzácných druhů po potlačování těch invazních.
