Ve své odborné činnosti se věnuji molekulární fylogeografii vodních rostlin: poznání historie, mechanismů a logiky jejich šíření a rozšíření. Jaká je populační dynamika na krajinné a vyšší úrovni? Pohybuji se po velkých časoprostorových škálách (holocén Evropy). Jaký je vliv klimatických změn, člověka a ekologie rostlin a šíření a rozšíření vodních rostlin?
K odpovědi na otázky používám techniky studia DNA, které umožňují přesně určit příbuznost studovaných druhů a odhalit tak mnohé o jejich historii. K tomu je nutné zohlednit znalosti o ekologii daných druhů a historii daného území a syntetické poznání je na světě. Bez molekulárních technik nelze řadu otázek o historii, šíření, příbuznosti a populační struktuře rostlin vůbec vyřešit. Dalšími významnými prvky ovlivňujícími život, šíření a rozšíření rostlin a živočichů jsou jejich ekologie a fyziologie. Vodní rostliny jsou v biogeografii relativně opomíjenu skupinou. Často mají velmi rozsáhlé areály, z evolučního hlediska jde spíše o bazální linie cévnatých rostlin a je mezi nimi, napříč skupinami, silná tendence ke klonálnímu rozmnožování, snad jako důsledek tlaku vodního prostředí. Vodní prostředí do značné míry určuje i schéma jejich šíření. S jejich studiem jsou také spojeny některé metodologické a technické obtíže. Rozšíření stulíku žlutého v ČR podle Slavíka (1991).Poznání mechanismů a logiky šíření a rozšíření rostlin v krajině má i veliký praktický význam. Od pochopení obecných mechanizmů šíření vodních rostlin (pak víme, kam povedou naše – i nechtěné – zásahy do životního prostředí) přes ochranu vzácných druhů po potlačování těch invazních.
Stulík žlutý (Nuphar lutea)
Mým modelovým druhem je stulík žlutý (Nuphar lutea (L.) Sm). Je to ve dně kořenící vodní rostlina s velkými, na hladině plovoucími, listy a tlustými plazivými oddenky. Rozmnožuje se jednak klonálním růstem, jednak semeny a pravděpodobně i oddenkovými úlomky. Na našem území roste roztroušeně, v teplejších říčních aluviích poměrně běžně. Je celým svým životem vázán na vodu. To nám umožňuje podrobně studovat toto unikátní prostředí. Vodní toky. Voda v nich proudí jen jednosměrně a transport mezi toky je obtížný. Jde o nesmírně zajímavý model pro (roz)šíření rostlin
Působiště
Pracuji v Laboratoři DNA Katedry botaniky PřF UK v Praze pod vedením Mgr. Tomáše Féra, Ph.D. (stránky přednášky o molekulárních markerech). Zde naleznete pár obrázků z terénního sběru stulíku
