Linux (a jiný software)

Mozilla Firefox je sám o sobě špičkový prohlížeč. Ale nebyl by tak úspěšný kdyby k němu nebylo k dispozici tisíce doplňků, díky kterým si jej každý může přizpůsobit svým představám. Jejich nastavení najdete v nabídce Nástroje | Správce doplňků Na druhou stranu jejich potenciálu většina lidí nevyužívá, což je velká škoda.

Z nějakého důvodu za mnou často chodí lidé, abych jim pomohl s tím či oným počítačovým problémem. Když se srovnám s kamarády informatiky, vím, že nic nevím a neumím, ale co potřebuji, tak většinou nějak zvládnu. Navíc se na katedře starám a web a webový a FTP server (samozřejmě běžící na Linuxu). K mé nelibosti k tomu přibyl i server běžící na MS Windows 2008, ale ten naštěstí slouží jenom jako skladiště dat, takže s ním není moc práce. O doménu (přihlašování) se stará CIT. O k tomu připojené počítače se starat nemíním a pokud se nikdo nenajde, půjde to s nimi po čase z kopce...

Softwarové patenty představují vážné nebezpečí pro všechny uživatele počítačů, protože omezují volnou soutěž (z čehož těží pár velkých firem a na čem tratí běžní uživatelé). Vždy, když si kupujeme CD nebo DVD médium nebo mechaniku, část peněz preventivně odvádíme kamsi, protože stát automaticky očekává, že dané vybavení budeme používat k nelegální činnosti. Softwarové patenty mj. znamená, že budeme muset platit za možnost přehrát mp3 nebo video. Je to podobně aburdní myšlenka jako snahy o patentování objevů.

Vlasta Ott, šéfredaktor LinuxEXPRESu před pár dny přišel s myšlenkou tvorby článku, který by shrnoval ty nejzajímavější a největší linuxové události roku 2009. Před koncem roku to není nic neobvyklého. Na konferenci autorů linuxových portálů Liberixu se o tom rozvíjí zajímavá debata. Tak zajímavá, že bych o ní rád napsal něco veřejného. Takovou malou úvahu.

V září 2009 jsem na Katedře botaniky PřF UK obhájil diplomovou práci na téma Fylogeografie a šíření stulíku žlutého (Nuphar lutea).

Každý zná Windows (a ti starší i DOS). Ne každý zná rodinu operačních systémů UNIX. Není se čemu divit, obecně jsou rozšířené spíše na serverech a v nasazeních typu řízení elektráren. Ale patří tam i známý a uživatelsky přívětivý Mac OS X od Apple. Patří tam i Linux. Ten je po Macu asi nejznámější a nejpopulárnější. Na další místech zmiňme BSD, který se vyznačuje mj.

Tady jsou příklady ze Základů biostatistiky prof. Herbena, které jsem (vy)řešil v R. Kromě posledního příkladu jsem si tím celkem jist (pro něj bych uvítal nějakou dobrou radu:-). Původně jsem měl tendenci napsat i obecný návod (základy práce v R), ale nějak jsem se k tomu nedokopal... Krom toho už se to snad bere na přednášce.

OpenOffice.org je rozšířený kancelářský balík, který statně konkuruje MS Office. Relativně málo lidí však ví, že si jeho funkcionalitu může rozšířit pomocí tzv. doplňků. V libovolném programu ze sady OpenOffice vstupte do menu Nástroje a vyberte položku Správce rozšíření. Objeví se okno Správce rozšíření, pomocí kterého můžete vaše doplnky spravovat. Tlačítkem Přidat přidáte doplněk, který jste si již před tím uložili do počítače (v podobě např.

openSUSE má oblíbená distribuce Linuxu. Rozhodně patří mezi ty vůbec nejrozšířenější. Je známa kvalitou zpracování, propracovaným ovládacím administrátorským centrem a povedeným designem. Zde bych jí rád stručně představil a uvedl pár odkazů. openSUSE je sponzorována Novellem, který tak "trénuje" technologie pro svoje linuxová řešení. Je plně zdarma, ale lze si k ní koupit podporu.

Před časem mě Marek Stopka s Robertem Krátkým požádali o sepsání článku, který by nastiňoval možnosti využití Linuxu v biologii. Nemůžu se považovat za velkého odborníka, neboť nepotřebuji velké množství speciálního software, ale pro základní orientaci a představu o možnostech svobodného software na poli vědy to snad stačí.